Netflixu se zase jednou něco hodně povedlo. A jestli jste doposud neměli předplacený Netflix, teď už nejspíše máte. A to díky jednomu seriálu – Hra na oliheň. Seriál, o kterém se v posledních pár týdnech mluví a píše úplně všude. Seriál se stal fenoménem, jen na instragramu pod hastagem #squidgame (pozn. anglický název seriálu) najdete přes 1,3 miliónů příspěvků.

Děj seriálu je v podstatě odrazem skutečného problému, který Jižní Koreu trápí – zadluženost mladých lidí, kteří poté dělají cokoliv, aby zajistili sebe a svou rodinu. V seriálu slovo „cokoliv“ získalo novou úroveň, protože hráči udělají naprosto všechno. Zároveň se v seriálu objevuje další velké téma – znuděnost bohatých, kteří hledají pro svůj život povyražení a větší smysl. Kombinace obojího udělala ze seriálu velký hit, protože prostě nedokážete jinak, než koukat na další a další díl.

Hra na oliheň ukazuje lidskou bytost jako nepoučitelnou a dalo by se i říci, že uvnitř zkaženou. V průběhu seriálu sledujete, jak se postavy postupně mění a co s nimi dělá pohled na zvyšující se množství vyhraných peněz. Situaci zachraňuje hlavní postava, která se až urputně drží morálních zásad, což v kontextu celé absurdní hry působí občas až komicky. Ale vás to donutí přemýšlet, zda by to v reálném životě opravdu takhle mohlo být. Na přemýšlení moc času mít ale nebudete, v seriálu se stále něco děje, stále jste ve střehu. V posledních dílech se pak i přistihnete, že s napětím čekáte na jednu konkrétní smrt. A neříkejte mi, že vás ta uřvaná hysterická ženská taky neštvala?!

Fenomén, který se objevil i ve školách
Možná jste si všimli několika titulků týkajících se dětí a tohoto seriálu. Vzhledem k brutalitě v seriálu je až s podivem, jak malé děti jeho děj znají. A ještě s větším podivem poté čtete jednotlivé články, jak děti (a nejen ty) převádějí seriál do reality. Nechtělo se mi tomu ani věřit, dokud jsem v rámci lektorování neviděla v několika třídách základních škol, jak žáci některé hry opravdu hrají a používají i tělesné tresty. Hra Ddakji, kde hlavní hrdina dostává jednu facku za druhou, je hitem už i v českých školách. Včetně těch facek.

A otázka na závěr – také jste si všimli obrázků na zdech za soutěžícími? Obrázků, které odhalovaly všechny hry? Jak ubývaly postele, bylo jich vidět více a více. Pokud ne, tak jsem vám právě dala důvod se na seriál podívat znovu.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *