Máte rádi pohádky?
Já ano. Jako dítě jsem je ráda poslouchala, četla i vymýšlela, později je vyprávěla svým dětem. K jejich psaní jsem se ale dostala až v „pozdním“ dospělém věku. Měla jsem tehdy nějaké trampoty a hledala jsem cestu, jak se s nimi vyrovnat, aby mne nepřeválcovaly. Napadlo mne tehdy, že když kdysi dávno z problémů a stresů pomohlo psaní spisovatelce Karolině Světlé, proč bych to nemohla zkusit i já?
Zkusila jsem psát pohádky pro děti
Ta má první dílka zmizela, když mi klekl počítač. Poučena o nutnosti vše zálohovat jsem psala další. Napřed jen tak „do šuplíku,“ pak mi to nedalo a začala jsem je zveřejňovat na různých webech, nejvíc na webu i60. Překvapilo mne, a také hodně potěšilo, jak moc se pohádky a povídky líbily.
Zaujaly i v jedné firmě zabývající se osobními knihami pro děti. Dostala jsem nabídku a napsala jim dva příběhy. Opět se líbily a mé sebevědomí vzrůstalo.
V roce 2016 mi pan Radek/zdejší admin/ pomohl založit blog s názvem Matyldino povídání a tak jsem začala pohádky a povídky zveřejňovat.
V rubrice Pohádky je ještě podrubrika Pohádky na přání. Tomu, kdo splnil určité podmínky, jsem napsala pohádku podle jeho zadání. Bohužel je nyní už nepíšu, nějak mi chybí čas. Ale nikdy neříkám nikdy, ráda bych jejich psaní opět obnovila.
Ten čas mi chybí proto, že jsem se dala do psaní knih pro děti
Ta první mi vyšla v roce 2018 v nakladatelství Petrklíč.
Jmenuje se Rozlouskni oříšek a ilustroval ji pan Václav Nezval. Příběh je o dívce Majdě. Je jí devět a s mladší sestrou bydlí u babičky a dědečka. V létě měla celá rodina autonehodu, rodiče jsou ještě v nemocnici, Majda je zrzavá a po autonehodě pořád kulhá. Ve škole, kam nastoupila, se jí děti začaly posmívat a nechtějí se s ní kamarádit. Samozřejmě všechno dobře dopadne, Majda si nakonec dokáže poradit.
Vydání druhé knížky s názvem „Hanko, utíkej! aneb Trampoty jedné puberťačky“ bylo plánováno na podzim loňského roku.
Hance z příběhu bude brzy třináct a velmi jí záleží na mínění kamarádek. Nechce, aby ji zařadily do kategorie „socek“. A tak je nešťastná, že v létě nepojede s rodiči k moři, nýbrž k nějakému „trapnému“ rybníku. Jenomže tam se něco stane. Je to tedy povídání pro děvčata a má detektivní zápletku.
Příběh je prý ještě zajímavější než „Oříšky“, tvrdí ti, jimž jsem text předložila k otestování.
Vydání ale zabránila pandemie koronaviru. Tak, jako u první knihy, jsem i k „Hance“ hledala sponzory. To je u vydávání knih neznámých začínajících autorů běžné a já s tím počítala. Bohužel, sponzoři mají teď jiné starosti, rozumím tomu a chápu to. Zatím jsem tedy vydání odložila na rok 2022. Ale i tak budu sponzory potřebovat. Nevíte o nějakém?
Letos mám novinek docela dost
Na You Tube mám založený kanál Autorského čtení. Pohádek tam zatím není moc, ale brzy přibudou.
V březnu tohoto roku knížka Rozlouskni oříšek vyjde v nakladatelství pana Martina Koláčka E-knihy jedou. Věřím, že ji čtenáři přijmou i v této podobě.
Jako další probíhá jednání – zatím tedy jen snaha – o vydání mých pohádek v klasické papírové formě. Ráda bych je vydávala postupně v řadě zvané Laskavé pohádky. To proto, že nezávisle na sobě z různých stran slýchám, že mé pohádky jsou laskavé. Přiznávám, že jsem se tedy o to vědomě snažila. Jsou to přece pohádky a ty jsou určeny dětem. Pohádky musí končit dobře.
K nim obrázky kreslí ilustrátorka Johanka.
Mám ještě i další plány. Třeba dopsat dobrodružnou knížku pro kluky. Dovedete si představit, že byste jako dítě někdy potkali živého dinosaura? Jenom takového malého, abyste se ani vy, ani on moc nebáli. Abyste mohli být kamarádi.
Nebo pokračování pohádky O ztraceném čertíkovi Matýskovi.
Pohádka O zatoulané kočičce měla mít původně také pokračování.
A ještě další a další…
Práce i nápadů mám pořád dost. Matylda/ Libuše Křápová.
Hlavní obsah článku:
Komentáře k článku
Libuše Křapová:Libuše Křapová:
Napsat komentář
Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *
